This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
Freelance translator and/or interpreter, Verified site user
Data security
This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.
Affiliations
This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.
German to Czech: Newsletter SCHWANOG NEWS - Werkzeuglösungen General field: Tech/Engineering Detailed field: Mechanics / Mech Engineering
Source text - German Sehr geehrte Geschäftspartner,
auch in der aktuellen News-Ausgabe 3 dieses Jahres hat unsere Redaktion für Sie wieder interessante Storys aus der Welt von Schwanog zusammengestellt.
Das Titelmotiv kommt direkt aus dem Herzen der Fertigung unseres Kunden MEA-proTecc, den wir auf Seite 2 dieser News porträtieren und ein enorm produktives Projekt mit unseren Vollhartmetallbohrern vorstellen. Diese etablieren sich immer stärker am Markt und beweisen, dass man mit Know-how und technischer Perfektion überdurchschnittlich hohe Kostenvorteile für unsere Kunden generieren kann.
Auf Seite 3 möchten wir Ihre Aufmerksamkeit auf das Thema Nuten fräsen lenken. Das vorgestellte Projekt zeigt auf, wie man als Alternative zu konventionellen Vollhartmetallfräsern mit unserem WEP-System die Werkstückkosten deutlich reduzieren kann. Ebenfalls auf Seite 3 geht unser Blick auch nach China, wo wir an unserem neuen Fertigungsstandort noch bessere Möglichkeiten für weiteres Wachstum vorfinden.
Wie man Inneneinstiche liegend lösen kann und so Standzeit, Bearbeitungszeit und Präzision steigert, stellen wir mit dem 3-schneidigen WEP-System auf Seite 4 vor. Und nicht zuletzt lenken wir Ihre Aufmerksamkeit auf den Messerückblick EMO und Advanced Manufacturing Expo sowie den Ausblick auf die Messe WMTS in Wisconsin, zu der wir Sie bereits heute sehr herzlich einladen.
Es würde uns freuen, wenn Sie aus den Reports Anregungen für Ihre Fertigungsoptimierung finden - lassen Sie uns in diesem Geiste auch das dritte Quartal dieses Jahres gemeinsam erfolgreich meistern!
Clemens Güntert
Geschäftsführer
Beeindruckende Stückkostenreduzierung von 34%:
MEA-PROTECC PROFITIERT VON SCHWANOG VOLLHARTMETALLBOHRERN!
Das Unternehmen MEA-proTecc GmbH mit Sitz in Hildesheim hat sich innerhalb der letzten 25 Jahre zu einem der führenden Fertigungsdienstleister für Präzisionsteile und komplexe Baugruppen aus Metall und Kunststoff entwickelt.
Dabei versteht sich MEA-proTecc nicht nur als Outsourcing-Partner, sondern in besonderem Maße auch als Entwicklungs- und Optimierungspartner, der seine Kunden von der Entwicklungs- und Prototypenphase bis hin zur Serienfertigung begleitet. Und dies von einzelnen Drehteilen, Frästeilen, Laserteilen, Biegeteilen und Stanzteilen bis hin zu fertig verpackten Endprodukten für diverse Luxusmarktsegmente.
Breit angelegte Fertigungsstrategie
Dabei können die Kunden des Unternehmens, die häufig Technologieführer sind und sich aus allen Industriebereichen rekrutieren, auf profundes Know-how und technische Kreativität verlassen. MEA-proTecc bietet seinen Kunden die Sicherheit, durch die Nutzung unterschiedlichster Fertigungstechnologien stets über die wirtschaftlichste Lösung für die jeweilige Anforderung zu verfügen.
Im Bereich unserer Baugruppenmontage werden häufig unterschiedlichste Präzisionsteile, wie Aluminium-Frästeile, Kunststoff-Drehteile, Drahtbiegeteile, Laserzuschnitte aus Edelstahl und Metall Stanzteile zu teils komplexen mechanischen und elektromechanischen Baugruppen komplettiert. Dies setzt wiederum einen umfangreichen Technologiepark voraus, um einen äußerst weitreichenden Bereich der spanenden und spanlosen Metall- und Kunststoffbearbeitung, wie der Herstellung präziser Aluminium-Frästeile, Messing-Drehteile, Automatendrehteile und Laserzuschnitten abzudecken.
Das Kundenversprechen ist Qualitäts- und Kostenoptimierer
Das Versprechen von MEA-pro Tecc orientiert sich ganz klar an der Optimierung von Qualität und Kosten. Und damit bietet das Unternehmen eben auch eine erstklassige Basis für eine Zusammenarbeit mit Schwanog, die sich selbst als die Kostensenker erfolgreich am Markt positionieren.
Klaus Rosenfeld, im Technischen Vertrieb für Schwanog tätig, sah darin eine große Chance, die Kompetenzen des Spezialisten für Werkzeugsysteme erfolgreich einzubringen.
Die Schwanog Lösung erreicht eine Stückkostensenkung von 34%.
Ausgezeichnetes nochmals zu optimieren ist Herausforderung und Kunst zugleich, wie es Schwanog Vertriebsmitarbeiter Klaus Rosenfeld immer wieder unter Beweis stellt.
Im aktuellen Projekt mit MEA-proTecc ging es um ein Bauteil, das mit herkömmlichen Werkzeugen eine Bearbeitungszeit von 108 Sekunden benötigte. Die Zielvorgabe von MEA-proTecc war mit rund 90 Sekunden Bearbeitungszeit sehr ambitioniert.
Klaus Rosenfeld stimmte sich mit dem Schwanog Technik-Team ab, um eine Lösung zu präsentieren, die das Unternehmen richtiggehend begeistern sollte. Und das tat es auch: Nach dem Einfahren mit einem Schwanog Vollhartmetallformbohrwerkzeug lag die Bearbeitungszeit bei 71 Sekunden, was eine Reduzierung um über 30 Sekunden bedeutete.
Zusätzlich konnte auf ein Bohrwerkzeug verzichtet werden, was auch eine Reduzierung der Rüstzeit mit sich zog. Und auch mit der die Prozesssicherheit konnte Schwanog glänzen, denn der Schwanog Formbohrer erreicht eine Standzeit von rund 1400 Bohrungen auf einer Nakamura- Tome WT-150 , Fanuc 30i, 2-Kanal.
„Der gesamte Optimierungsprozess mit Schwanog hat uns total begeistert: Vom ersten Projektmeeting mit Herrn Rosenfeld bis zur Begleitung beim Einfahren des Schwanog Vollhartmetall-Formbohrers auf der Maschine. Und die erzielten Optimierungen haben unsere Ziele bei weitem übertroffen!“ Mario Dembowski, Fertigungsleiter
Im Licht der gemachten erstklassigen Erfahrungen und dem Gleichklang der eigenen Werte und Ziele haben beide Partner weitere Projekte vereinbart.
Translation - Czech Vážení obchodní partneři,
také v aktuálním vydání Schwanog News pro vás naše redakce sestavila letos už potřetí výběr nejzajímavějších událostí ze světa Schwanog.
Cover story přichází z místa, kde tepe výrobní srdce našeho klienta MEA-proTecc. Jeho portrét naleznete na 2. straně newsletteru a s ním vám představíme jeden enormně produktivní projekt, kde našly uplatnění naše celotvrdokovové vrtáky. Náš produkt dobývá na trhu stále silnější pozici a dokazuje, že spojením know-how a technické perfekce můžeme našim zákazníkům přinést nadprůměrně vysoké úspory nákladů.
Na 3. straně chceme obrátit vaši pozornost k tématu frézování drážek. Představený projekt vám ukáže, jak alternativní řešení ke konvenčním tvrdokovovým frézám v podobě našeho systému WEP umí výrazně snížit náklady na vyrobený kus. Ještě se krátce zastavíme na straně 3 a stočíme pohled do Číny. Právě tam v našem novém výrobním závodě nacházíme ještě zajímavější možnosti dalšího růstu.
Jak se dají vnitřní zápichy řešit v horizontální poloze a dosáhnout tím vyšší životnosti, lepších časů opracování a vyšší přesnosti, to vám ukážeme na tříbřitém systému WEB na straně 4. A v neposlední řadě se s vámi chceme podělit o dojmy z veletrhů EMO a Advanced Manufacturing Expo a rádi vám nabídneme informace k nadcházejícímu veletrhu WIMTS v americkém Wisconsinu, kam vás už dnes srdečně zveme.
Potěší nás, když mezi našimi příběhy najdete podněty pro optimalizaci ve vaší vlastní výrobě. Pojďme se společně vydat do třetího čtvrtletí roku a spolu ho úspěšně zvládnout!
Clemens Güntert
jednatel
Pozoruhodné snížení nákladů na kus o 34 %:
MEA-PROTECC PROFITUJE Z CELOTVRDOKOVOVÝCH VRTÁKŮ SCHWANOG!
Společnost MEA-proTecc GmbH se sídlem v severoněmeckém Hildesheimu se za posledních 25 let vypracovala v předního dodavatele v oboru přesných součástí a komplexních konstrukčních jednotek z kovu a plastů.
MEA-proTecc v sobě ale nevidí jen outsourcingového partnera. V první řadě se považuje za partnerskou organizaci pro vývoj a optimalizaci, která své zákazníky doprovází od fáze vývoje a výroby prototypu až po sériovou výrobu. Výrobní rozsahje od jednotlivých soustružených a frézovaných dílů přes laserem obráběné komponenty, ohýbané a ražené výrobky až po hotově zabalené konečné výrobky do nejrůznějších luxusních segmentů.
Široce pojatá výrobní strategie
K zákazníkům podniku patří mnoho předních technologických firem ze všech odvětví průmyslu. Dobře vědí, že v MEA-proTecc naleznou hluboké know-how a kreativní technický přístup. Mohou se spolehnout, že díky dlouhé řadě nejrůznějších výrobních technologií, které MEA-proTecc využívá, najde také na každý požadavek to nejhospodárnější řešení.
V oblasti montáže našich konstrukčních celků přicházejí k nasazení nejrůznější přesné součásti, např. frézované hliníkové díly, soustružené plastové součásti, prvky z ohýbaného drátu, laserem řezané součásti z nerezové oceli nebo ražené kovové díly. Část z nich je určena do složitých mechanických a elektromechanických celků. Předpokladem pro takovou práci je existence rozsáhlého technologického parku a tím i schopnost pokrýt široké spektrum třískového i beztřískového obrábění kovů a plastů, výrobu přesných frézovaných dílů z hliníku, soustružených mosazných dílů, automatické soustružení a řezání laserem.
Závazek vůči klientovi je kvalita a optimalizace nákladů
Příslib MEA-proTecc zákazníkům je zcela jasně zaměřen do oblasti kvality a optimalizace nákladů. Tím jsou položeny základy pro spolupráci s firmou Schwanog, která si na trhu úspěšně drží pozici partnerské organizace pro snižování výrobních nákladů.
Právě tady spatřil velkou příležitost Klaus Rosenfeld, technický prodejce Schwanog. Příležitost, jak nabídnout kompetence specialisty na výrobu nástrojových systémů.
Řešení Schwanog dosahuje snížení výrobních nákladů na kus o 34 %
Vzít pod lupu vynikající řešení a ještě ho optimalizovat, to už je výzva i umění současně. A technický prodejce Schwanog, Klaus Rosenfeld, to pokaždé znovu dokázal.
V aktuálním projektu s MEA-proTecc šlo o součást, na jejíž výrobu běžnými nástroji bylo zapotřebí vynaložit 108 sekund. Vysoce ambiciózní cílové zadání MEA-proTecc znělo snížit dobu opracování na cca 90 sekund.
Klaus Rosenfeld se obrátil na technický tým Schwanog a zkonzultoval s ním možnost připravit pro zákazníka prezentaci řešení, které ho jednoznačně nadchne. A přesně tak to provedli: Po zavedení vrtacího nástroje z celotvrdokovu od Schwanog dosáhla doba obrábění 71 sekund. Výsledek: Doba obrábění se zkrátila o více než 30 sekund.
A co víc, podařilo se obejít bez jednoho z vrtacích nástrojů, čímž se zredukovala také doba na přestrojení. Schwanog zazářil i v rovině spolehlivosti procesu. Tvarový vrták Schwanog osazený v obráběcím centru Nakamura-Tome WT-150, Fanuc 30i se 2 kanály dosahuje životnosti kolem 1 400 vrtání.
„Celým procesem optimalizace s firmou Schwanog jsme absolutně nadšeni: Od prvního setkání projektového týmu s panem Rosenfeldem až po jejich podporu při zajíždění tvarového vrtáku Schwanog z celotvrdokovu na našem stroji. Dosažená optimalizace zdaleka přesáhla všechny naše cíle!“ Mario Dembowski, vedoucí výroby.
Na základě prvotřídních zkušeností a vzhledem k souladu mezi hodnotami a cíli na obou stranách se obě partnerské firmy dohodly na dalších společných projektech.
German to Czech: Newsletter SCHWANOG NEWS - MODULARE WERKZEUGSYSTEM MSIK MIT INNENKÜHLUNG! General field: Tech/Engineering Detailed field: Mechanics / Mech Engineering
Source text - German Bühne frei für die neueste Innovation aus unserer Ideenschmiede:
DAS MODULARE WERKZEUGSYSTEM SCHWANOG MSIK MIT INNENKÜHLUNG!
Hersteller von Präzisionsteilen in der zerspanenden Industrie können sich ab sofort auf eine deutliche Verbesserung ihrer Arbeitsprozesse freuen. Denn Schwanog hat mit dem modularen Werkzeugsystem MSIK eine innovative Lösung entwickelt, bei der die innere Kühlmittelzufuhr über Grundkörper und Kassette direkt an die Schneide erfolgt.
Der große Vorteil
Ab sofort sind bei der inneren Kühlmittelzufuhr weder Schläuche oder IK-Rohre noch Adaptionen erforderlich!
Ausgangspunkt der Innovation
In der zerspanenden Industrie kommen immer häufiger modulare Werkzeugsysteme zum Einsatz, da sie gegenüber gängigen Wechsel- und Spannsystemen einen bedeutenden Mehrwert für den Anwender bieten. Das Grundprinzip und der zentrale Vorteil liegen darin, dass die Werkzeughalter parallel zum Zerspanungsprozess voreingestellt werden können und somit einsatzbereit an der Maschine zur Verfügung stehen. Modulare Werkzeugsysteme zeichnen sich durch hohe Flexibilität, eine deutliche Reduzierung des Werkzeugbestands und somit auch der Werkzeugkosten bei allen Zerspan-Operationen aus. Ein Werkzeugwechsel über den Wechselhalter ist schneller, prozesssicherer und einfacher als ein manueller Wendeplattenwechsel in der Maschine.
Aufbau des Werkzeugsystems MSIK
Auf dem Grundkörper, der mit der maschinenseitigen Schnittstelle ausgeführt ist, sind unterschiedliche standardisierte Kassetten zum Einstechen und Formstechen verwendbar. Die Schnittstelle der seitlich an den Grundkörper angeschraubten Kassetten gewährleistet eine stabile und sichere Verbindung. Die Kassetten sind für die Wendeplattensysteme WEP und PWP erhältlich.
System-Highlights
Schnittstellen-Grundkörper:
- Polygonschaft ISO 26623 (Capto) C3, C4, C5, C6
Ausführung mit und ohne Greiferrille
(ohne Greiferrille kürzere Baulänge)
- HSK-T63 (Turning-Norm) ISO12164
Ausführung mit und ohne Greiferrille
(ohne Greiferrille kürzere Baulänge)
- TS-System ISO 26622 TS40,50,63
Grundkörper in rechter, linker und
neutraler Ausführung erhältlich:
- Neutrale Ausführung mit 2 Kassettensitzen
(nur 1 Grundkörper erforderlich
für rechte und linke Werkzeuge)
- Rechte und linke Kassetten
(Wechselhalter) für Wendeplattensysteme WEP und PWP
- Innere Kühlmittelzufuhr über Grundkörper und Kassette direkt an die Schneide
Sonderausführungen:
- Kundenspezifische Sonderausführungen auf Anfrage
Translation - Czech Cesta volná pro horkou inovaci z naší laboratoře nápadů:
MODULÁRNÍ NÁSTROJOVÝ SYSTÉM SCHWANOG MSIK S VNITŘNÍM CHLAZENÍM!
Od této chvíle a s okamžitou platností se mohou výrobci přesných dílů obráběním těšit na výrazné zlepšení svých pracovních procesů. V podobě modulárního nástrojového systému MSIK vyvinul Schwanog inovativní řešení, kde je vnitřní chladicí médium přiváděno základním tělesem a kazetou přímo až k břitu.
Vysoký přínos
Od této chvíle už k přívodu chladiva nepotřebujete žádné hadice, IK trubky nebo adaptéry!
Východisko naší inovace
V odvětví třískového obrábění stále častěji přicházejí ke slovu modulární nástrojové systémy. Oproti běžným výměnným a konvenčním upínacím systémům nabízejí uživateli zásadní přidanou hodnotu. Základní princip a ústřední přínos řešení spočívají v tom, že držáky nástrojů jsou přednastaveny paralelně k obráběcímu procesu. Tím jsou připraveny na stroji a kdykoli dostupné. Stavebnicové nástrojové systémy se vyznačují vysokou flexibilitou, výrazným snížením množství nástrojů a tím i nákladů na nástroje pro všechny obráběcí operace. Výměna nástroje pomocí držáku je rychlejší, procesně bezpečnější a její realizace je snazší než manuální výměna vícepolohových destiček ve stroji.
Konstrukce nástrojového systému MSIK
Na základním tělese provedeném na rozhraní stroj – držák jsou připraveny různé standardizované kazety pro zapichování a tvarové zapichování. Rozhraní kazet, které jsou k tělesu upevněny šroubovým spojem, zajišťuje stabilní a bezpečné spojení. Kazety jsou dostupné pro systémy s vícepolohovými břitovými destičkami WEP a PWP.
Atraktivní vlastnosti systému
Těleso rozhraní:
- Stopka polygonového tvaru ISO 26623 (Capto) C3, C4, C5, C6
Provedení s drážkou upínače nebo bez drážky
(bez drážky upínače je konstrukční délka kratší)
- HSK-T63 (norma pro obrábění) ISO12164
Provedení s drážkou upínače nebo bez drážky
(bez drážky upínače je konstrukční délka kratší)
- TS systém ISO 26622 TS40, 50, 63
Tělesa jsou dostupná v pravém, levém a neutrálním provedení:
- Neutrální provedení se 2 místy k osazení kazety
(pro pravé a levé nástroje stačí jen 1 základní těleso)
- Pravé a levé kazety
(Výměnný držák) pro systémy s vícepolohovými břitovými destičkami WEP a PWP
- Vnitřní dodávka chlazení přes základní těleso a kazetu přímo k břitu
Zvláštní provedení:
- Specifická provedení pro zákazníky na základě poptávky
Spanish to Czech: CÉLULA ROBOTIZADA - SOLDADURA DE COMPONENTES SKODA Y VW General field: Tech/Engineering Detailed field: Automation & Robotics
Source text - Spanish 2.2.5 Equipo de fresado y cambio de caps.
Todas las pinzas de soldadura necesitan realizar un fresado de caps, pues con el uso se van desgastando y los puntos no salen precisos. Tras un estudio se puede saber cada cuantos puntos conviene fresar los caps y se programa al autómata para que dé orden de fresar al robot cuando haya realizado este número de puntos. El robot aproxima la pinza a la fresa para que esta realice el fresado de los caps (superior e inferior).
Como es lógico, al realizar un número de fresados los caps estarán tan desgastados que no convendrá fresar más con ellos y necesiten ser cambiados. Del mismo modo que para el fresado, se programa al autómata con un número de puntos límite para que mande el robot a realizar el cambio de caps. Se puede ver el equipo de fresado y cambio de caps automático de la marca AMDP en la imagen inferior.
De igual modo, las pinzas estáticas requieren un fresado de caps. Para ello, están instalados 2 equipos de fresado con brazo móvil como los de la figura de la derecha.
Translation - Czech 2.2.5 Frézovací zařízení a výměna čepiček
U všech svařovacích kleští je nutno provádět frézování čepiček. Čepičky se používáním opotřebovávají a nejsou pak schopny zajistit přesný bodový svar. Počet bodů, po kterých je vhodné čepičky přefrézovat, lze zjistit na základě analýzy. Podle získaného výsledku se automat naprogramuje tak, aby po realizaci stanoveného počtu svařovacích bodů vyslal robotu příkaz k frézování. Robot přiblíží kleště k frézce a ta obě čepičky (vrchní a spodní) třískově opracuje.
Rozumí se, že po určitém počtu frézovacích cyklů jsou čepičky na konci životnosti a další frézování nebude možné. Tehdy je nutno provést jejich výměnu. Stejně jako pro operaci frézování se v automatu naprogramuje i mezní počet svařovacích bodů. Při jeho dosažení vyšle automat povel robotu k výměně kontaktních čepiček. Frézovací zařízení a zařízení k automatické výměně čepiček značky AMDP jsou zobrazena níže.
Stejně jako v případě svařovacích kleští na robotu je nutno provádět frézování čepiček rovněž u statických svařovacích kleští. Pro tento účel je instalace vybavena dvěma frézovacími zařízeními s pohyblivým ramenem jako na obrázku vpravo.
Spanish to Czech: Tres Grifería - Blog - Los colores de TRES para baños infantiles General field: Marketing Detailed field: Furniture / Household Appliances
Source text - Spanish Los colores de TRES para baños infantiles
Para las familias que tengan más de un baño en su vivienda, muchas veces uno de ellos se utiliza exclusivamente para los más pequeños de la casa. Te damos unos consejos que te servirán de ayuda para equipar este espacio y elegir la grifería más adecuada.
__
Para las familias que tengan más de un baño en su vivienda, muchas veces uno de ellos se utiliza exclusivamente para los más pequeños de la casa. Poner un toque de color siempre es una idea recurrente pero conviene hacerlo con sentido. Te damos unos consejos que te servirán de ayuda para equipar este baño y elegir la grifería de color más adecuada para no sobrecargar el espacio.
La funcionalidad es para quien lo usa
Instalar el mobiliario a la altura de quien lo deba utilizar es una de las premisas principales. Ahora bien, los hijos crecen muy rápido y cambiar cada año este mobiliario no es una opción racional ni sostenible. En espacios públicos como guarderías, que siempre tendrán niños de la misma edad, es prácticamente una necesidad pero en una casa particular no es tan recomendable utilizar lavamanos y váteres compactos y bajos porque durarán poco tiempo. Nuestro consejo es escoger sanitarios convencionales, que sean resistentes y a prueba de golpes y añadir complementos como taburetes o escalones (que se pueden almacenar o sustituir fácilmente) para llegar a la zona de uso. Los lavamanos de bajo-encimera son una buena opción porque facilitan el acceso al grifo.
El grifo más adecuado para el lavabo
El grifo, como siempre, debe ir acorde con la profundidad del lavamanos, teniendo en cuenta que el caño no debe sobresalir o provocar salpicaduras. Por eso en TRES tenemos grifos de diferentes alturas que, a parte de jugar con el diseño, pueden resolver cada situación; los de altura convencional son los más accesibles para los más pequeños. También existen modelos con volante o con maneta, pero para baños infantiles recomendamos las versiones con maneta, que son más fáciles de manipular ahora que están aprendiendo los hábitos de higiene personal.
Poner un poco de color a la estancia siempre da un toque más divertido. En TRES tenemos grifos con colores vivos y brillantes que son capaces de transformar la decoración de cualquier baño. Ámbar, naranja, rojo, verde, fucsia, violeta, blanco o negro. Un grifo con cualquiera de estos colores, combinados con algún complemento que refuerce esa idea, harán que el baño respire un aire más juvenil. La serie study exclusive tiene modelos con un caño curvado y están pintados a todo color. La serie loft colors combina los colores brillantes con el cromado, lo que le da mucho más originalidad.
No olvides una ducha segura
Tanto si se tiene plato de ducha como bañera, la grifería que se instale debe ser segura. Se puede optar por un monomando, muy funcional y sencillo de manejar. Hay modelos de superficie y también empotrados, siendo estos últimos más cómodos porque no ocupan tanto espacio y son una barrera menos para vigilar.
La grifería termostática es una opción mucho más sostenible porque su propio control de la temperatura reduce el consumo de agua y de energía, interesante para enseñar a los hijos el consumo responsable del agua. Este control de temperatura convierte los grifos termostáticos en mucho más seguros porqué gestionan la temperatura exacta a la que deseas tener el agua, sin cambios ni alteraciones durante todo el baño. TRES incorpora en sus termostáticas el sistema Touch-cool, que mantiene la superficie del grifo siempre fría y evita que cualquier persona, cuando toque el grifo, se pueda quemar. Un motivo más para reforzar la seguridad de las termostáticas.
Las mismas series sugeridas para el lavabo (study exclusive y loft colors) tienen un abanico de modelos para ducha o bañera que permiten combinar con los mismos colores y darán mucho juego al baño.
Si optas por un baño infantil con grifería de color, combínalo con otros complementos de color como los accesorios para el jabón, los toalleros o las mismas toallas, pero evita saturar el espacio de distintos colores para que no quede demasiado estridente ni cargado.
Dejar entrar el color aportará un carácter más alegre en los baños que podrán ser usados por toda la familia.
Translation - Czech Barvy TRES pro dětské koupelny
V bytech s několika koupelnami bývá jedna z koupelen často vyhrazena pro nejmenší příslušníky rodiny. Poradíme vám, jaké vybavení pro dětskou koupelnu volit a jak vytipovat ty nejvhodnější vodovodní baterie.
__
V bytech s více koupelnami bývá jedna z koupelen nejednou vyhrazena pro nejmenší příslušníky rodiny. Většinou nás v takovém případě napadne nechat promluvit barvy. To je sice dobré, ale pojďte na to raději s rozvahou. Poradíme vám, jaké vybavení pro dětskou koupelnu volit a jak vytipovat ty nejvhodnější vodovodní baterie, s nimiž do prostoru vnesete barevnost, ale nepřetížíte ho.
Funkčnost je tu pro ty, kdo ji budou využívat
Jedním z hlavních předpokladů úspěchu je instalovat výbavové prvky do správné výšky. Jenomže děti vám rostou jako z vody a měnit mobiliář rok co rok není ani racionální, ani udržitelné. Na rozdíl od veřejných zařízení, jako jsou mateřské školy, kam docházejí děti prakticky stále stejného věku a kde je tudíž praktické volit nízkou instalaci umyvadel a kompaktní modely toalet, v rodinném domě by takové vybavení dlouho nevydrželo. Naše rada zní volit běžné sanitární předměty s odolností proti nárazu a doplnit je např. praktickými stoličkami či schůdky. Děti s nimi dosáhnou do potřebné výšky a schůdky nebo stoličky snadno uložíte a vyměníte. Vhodným řešením jsou také zápustná umyvadla. Děti u nich snadno dosáhnou na kohoutek.
Nejvhodnější umyvadlová baterie
Při volbě baterie vezměte pokaždé v úvahu hloubku umyvadla. Výtokové ramínko baterie nesmí přesahovat a proudící voda se nesmí rozstřikovat do okolí. Proto v TRES nabízíme baterie nejenom v různých designech, ale i v různých výškových řadách. S nimi najdete řešení pro každou situaci. Vaše nejmenší děti nejlépe dosáhnou na baterii běžné výšky. Náš sortiment sice obsahuje modely s kohoutkem i s pákou, do dětských koupelen ale doporučujeme pákové varianty. V době, kdy si děti teprve osvojují základní hygienické návyky, nabízejí tyto modely svou snadnou ovladatelností ideální řešení.
Pak už stačí jen trocha barvy a celý prostor získá veselejší ráz. V TRES pro vás máme připraveny baterie v živých a zářivých odstínech. S nimi změníte charakter každé koupelny. Jantarová, oranžová, červená, zelená, fuchsiová, fialová, černá nebo bílá. Stačí baterie v kterékoli z nabízených barev v kombinaci s doplňkem, který váš úmysl ještě umocní, a koupelna vás překvapí novou svěžestí. Řada study exclusive zahrnuje celoplošně lakované modely s ohnutým výtokovým ramínkem. Řada loft colors nabízí kombinaci zářivých barev s chromovaným povrchem pro ještě originálnější výraz.
Nezapomeňte na bezpečnou sprchu
Ať už máte v koupelně sprchovou vaničku nebo vanu, zvolená baterie musí být bezpečná. Uvažujte proto o pákové baterii, která je vysoce funkční a snadno ovladatelná. Dostupná je v nástěnném i v podomítkovém provedení. Podomítkové řešení nabízí prostorovou úspornost a tím i vyšší komfort. O překážku méně, na kterou už nemusíte dávat pozor.
Podstatně udržitelnější řešení představují termostatické baterie. Se zabudovanou regulací teploty snižují spotřebu vody a energie. Právě na nich můžete svým dětem snadno vysvětlit, co je odpovědná spotřeba vody. Zabudovaná regulace teploty také zvyšuje bezpečnost termostatických baterií. Vodu dodávají v přesně stanovené teplotě bez teplotních skoků a změn v průběhu koupání. Součástí termostatických baterií TRES je systém Touch-cool. S ním je povrch vodovodní baterie vždy chladný a při jeho dotyku se nikdo nemůže spálit. Další důvod, proč zdůraznit bezpečnost termostatických baterií.
Produktové řady doporučované pro umyvadla (study exclusive a loft colors) zahrnují i škálu modelů pro sprchy a vany. Dovolí vám využít stejné kombinace na různých místech a rozehrát v koupelně akordy svých oblíbených barev.
Rozhodnete-li se v dětské koupelně pro barevné baterie, pečlivě je nakombinujte s dalšími barevnými doplňky (mýdlenky, věšáky na ručníky a barevnost ručníků), abyste interiér barvami nezahltili. Vždyť to znáte, méně bývá více.
Pozvěte barvy do své koupelny pro radostnější pocit. Uvidíte, jak ji začne s nadšením používat celá rodina.
Spanish to Czech: Tres Grifería - Blog - Contrastes de color para un interiorismo ecléctico General field: Marketing Detailed field: Furniture / Household Appliances
Source text - Spanish Contrastes de color para un interiorismo ecléctico
En un baño o en una cocina, la grifería contribuye enormemente a completar ese estilo personal que buscamos. Una buena manera de conseguir un estilo ecléctico es aprovechar los colores vivos para sumar distinción. El contraste entre el color del mobiliario con el de la grifería o los accesorios dará un impacto visual imprescindible.
__
En interiorismo no hay normas y, si las hay, están para transgredirlas. La decoración ecléctica juega con esa idea combinando muebles, objetos y texturas de origen diverso para romper las pautas convencionales y juntar en un mismo ambiente lo mejor de cada estilo. Aspiramos, así, a crear un estilo propio, completamente personalizable y que defina la forma de ser de los habitantes de la casa. Para conseguirlo se pueden combinar elementos aparentemente inconexos o de épocas diferentes que refuercen ese contraste y ese punto diferencial buscando una armonía visual para que no parezca que se han colocado elementos al azar.
En un baño o en una cocina, la grifería contribuye enormemente a completar el estilo personal que buscamos. Una buena manera de conseguirlo es aprovechar los colores vivos para sumar distinción. El contraste entre el color del mobiliario con el de la grifería o los accesorios dará un impacto visual imprescindible.
Baños atrevidos
Para poner algunos ejemplos y utilizando el color como hilo conductor del interiorismo, podemos jugar con mobiliario blanco y añadir elementos que rompan esa monotonía como accesorios de colores estridentes, toallas estampadas y un grifo pintado completamente de un color brillante. Los grifos a color de la serie study exclusive de TRES tienen un diseño potente porque juegan con la sencillez de su cuerpo y la movilidad de su caño curvo con un color brillante y vivo. Para el lavabo hay diferentes alturas disponibles, así como versiones empotradas a la pared y diseños con volantes exentos del caño. Están disponibles en ámbar, naranja, rojo, verde, fucsia, violeta, blanco o negro.
Duchas con contrastes
Mezclar texturas y colores es un leitmotiv en la decoración ecléctica. Y a través de la grifería también se puede conseguir. Platos de ducha que simulen piedra o pizarra, con baldosas de un color de mármol más neutro como el blanco o el negro se pueden combinar con la grifería loft colors, que tiene un diseño que juega con los materiales mezclando partes pintadas con otras cromadas. Este contraste de reflejos cromados con los colores brillantes refuerza el concepto inicial de conseguir diversidad de texturas y acabados.
Cocinas únicas y llamativas
La cocina es uno de los espacios más concurridos de una casa y por eso recomendamos que se elija un estilo base y se le dé el toque diferencial con algunos muebles, accesorios, lámparas o los mismos utensilios de cocina que están a la vista. El punto clave está en saber jugar con los colores sin sobrecargar. TRES también dispone de grifos de cocina en ocho colores distintos, a todo color o combinados con el cromado. Estos grifos resultan muy llamativos y
Translation - Czech Barevné kontrasty v eklektickém interiéru
Ať zařizujete koupelnu nebo kuchyni, vodovodní baterie mají na ztvárnění vašeho osobního stylu mimořádný podíl. Pokud jste se rozhodli pro eklektický styl a přejete si umocnit jeho odlišnost, pak určitě sáhněte k živým barvám. Potřebný efekt vám pomůže vytvořit protiklad mezi odstíny nábytku a barvou vodovodních baterií či doplňků.
__
Interiérový design nezná pravidel. A pokud nějaká zná, pak jsou tu od toho, abychom z nich vybočovali. To je myšlenka, kolem níž vznikl eklektický styl. Kombinováním nábytku, objektů a textur různého původu boří tento styl zaběhnuté konvence a ve společném prostoru snoubí to nejlepší z každého stylu. Všichni se snažíme dosáhnout vlastního stylu. Takového, který lze plně individualizovat a který bude zrcadlit životní styl obyvatel domácnosti. K jeho dosažení můžete kombinovat zdánlivě nesourodé prvky a předměty z různých epoch, jimiž kontrast a jinakost znovu podtrhnete. Výsledek musí být vizuálně harmonický. Jen tak nebude působit jako nahodilá skrumáž věcí.
Ať zařizujete koupelnu nebo kuchyni, vodovodní baterie mají na ztvárnění vašeho osobního stylu mimořádný podíl. Dobrý způsob, jak splnit své představy a vystoupit z řady, je sáhnout do palety pestrých barev. Potřebný efekt vám pomůže vytvořit protiklad mezi odstíny nábytku a barvou vodovodních baterií či doplňků.
Rozpustilé koupelny
Zkusme uvést několik příkladů využití barvy, která se jako vše spojující znak prolíná interiérem. Zkuste si pohrát s bílými kusy nábytku a narušit jejich monotónnost křiklavou barvou, ručníky s potiskem a vodovodními bateriemi, jejichž povrch je vyveden kompletně v blyštivě barevném laku. Barevné baterie z produktové řady study exclusive od TRES vás nadchnou působivým designem, souhrou mezi jednoduchostí korpusu, lehkostí zakřiveného ramínka a zářivě živou barvou. Dostupné jsou v různých výškách, ale i v podomítkovém řešení na stěnu a v provedeních s kohoutky instalovanými mimo výpusť. Na výběr je jantarová, oranžová, červená, zelená, fuchsiová, fialová, černá nebo bílá barva.
Sprchy s kontrasty
Hlavním motivem eklektického designu je kombinování textur a barev. S tímto úkolem vám pomohou i vodovodní baterie. Třeba sprchové vaničky napodobující přírodní kámen nebo břidlici, dlaždice v neutrálnějším bílém nebo černém dekoru mramoru, to vše lze kombinovat s řadou loft colors. Její produkty charakterizuje hravý design založený na lakovaných a chromovaných částech povrchu. Kontrast odlesků chromu a zářivých barev je další možnost, jak podpořit hlavní záměr různorodosti textur a povrchových úprav.
Jedinečné a nápadité kuchyně
Kuchyně patří k místům našeho nejčastějšího setkávání. Doporučujeme rozhodnout se pro jeden základní styl a k jeho ozvláštnění uplatnit vybrané kusy nábytku, doplňky, osvětlovací tělesa nebo třeba i kuchyňské náčiní, které si vystavíte. Klíč spočívá v umění, jak do prostoru vnést barevnost, ale nepřetížit ho. V sortimentu TRES naleznete rovněž kuchyňské baterie v osmi různých barevných provedeních či v kombinaci s chromovaným povrchem. Tyto baterie jsou nepřehlédnutelným doplňkem v každém interiéru. S dostatečně střídmým, ale funkčním designem nabídnou ideální volbu pro ztvárnění vašeho projektu.
German to Czech: „Die Biologisierung des Denkens“ – Diskurse in deutschen und schweizerischen Lehrerzeitschriften zu Sozialtechnologie, Eugenik und Vererbungslehre in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts General field: Science Detailed field: Education / Pedagogy
Source text - German „Die Biologisierung des Denkens“ – Diskurse in deutschen und schweizerischen Lehrerzeitschriften zu Sozialtechnologie, Eugenik und Vererbungslehre in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts
Andreas Hoffmann-Ocon
In dem folgenden Beitrag soll sich die Aufmerksamkeit auf die Entstehung eines totalitären Denkens in den Bereichen der Erziehung und Bildung bereits vor dem Zweiten Weltkrieg richten. Vorstellungen über eine „neue Gesellschaft“ – in der damaligen Terminologie oftmals als „Volkskörper“ bezeichnet – zur Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert sind einerseits als Versuche zur „Modernisierung des Lebens“ zu deuten, andererseits waren sie ebenfalls häufig ein Auftakt zu Individuen-biologisierenden und -determinierenden Erziehungs- und Bildungskonzepten, die sich im Europa der Zwischenkriegszeit erfolgreich durchsetzen konnten. Diskurse und Pläne zur Züchtung von „gesundem Menschenmaterial“ wurden seinerzeit in breiten Bevölkerungskreisen als ein Element der Verwissenschaftlichung politischer Entscheidungsprozesse und der Rationalisierung wahrgenommen. Insbesondere die Eugenik wurde als interdisziplinäres Forschungs- und Praxisfeld „entdeckt“, das prospektiv eine Volksgemeinschaft ohne Abweichende versprach (Blom 2008, 393; Geulen 2007, 91).
In den nachfolgenden Schritten wird versucht, die dominierenden Deutungsmuster von an Sozialtechnologie, Eugenik und Vererbungslehre orientierten Artikeln in deutschen und schweizerischen Lehrerzeitschriften in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts herauszuarbeiten. Im Mittelpunkt soll weniger der detaillierte Vergleich einzelner Zeitschriftenartikel stehen, sondern schwerpunktmässig werden die grundlegenden sich in den Beiträgen der untersuchten Zeitschriften herauskristallisierenden Argumentarien und Topoi fokussiert (Landwehr 2008, 119 f.). Die Auswahl von Autoren für die Artikel der Lehrerzeitschriften bildeten als Teil der diskursiven Eliten zur Produktion und Verteilung von pädagogischem, schulrelevantem Wissen einen bedeutsamen Einflussfaktor (Schwab-Trapp 2006, 274). In die vorliegende Untersuchung werden sowohl eher konfessionsneutrale als auch konfessionsgebundene Lehrerzeitschriften miteinbezogen.
Mit dem Begriff Sozialtechnologie ist ein übergeordneter theoretischer Rahmen angedeutet, der auf den zwischen dem ersten Weltkrieg und der frühen Nachkriegszeit verortbaren historischen Versuch verweist, „die Folgen der Moderne zu bewältigen, indem die sozialen Beziehungen in Form einer Gemeinschaft restabilisiert werden sollten, um die vermeintlich drohende Desintegration der Gesellschaft abzuwenden“ (Etzemüller 2010, 2).Vor diesem Hintergrund ist erstens die Frage nach dem Einsickern von eugenischem und auf einer Vererbungslehre beruhendem Wissen in Zeitschriften-Diskurse praxisorientierter Pädagogik für Lehrpersonen zu klären. Zweitens sind die Problemstellungen und Perspektiven in der erziehungswissenschaftlichen und bildungshistorischen Literatur noch einmal zu hinterfragen, die einer Interpretationslinie folgen, welche von dem Verständnis ausgeht, dass in Deutschland nach 1933 „praktisch von einem Tag auf den anderen sich ein ‚rassenpädagogischer Diskurs’ [entfaltete]“ (Harten/Neirich/Schwerendt 2006, IV). Jürgen Osterhammel etwa bringt als Historiker prägnant auf den Punkt, dass der Rassendiskurs zur Wende zum 20. Jahrhundert selbst Teile der politischen „Linken“ erfasste, was seinen Ausdruck in einer sozialistischen Eugenik finden konnte (Osterhammel 2009, 1214).
Die Formierung der eugenischen Strömung und die Fusion mit sozialtechnologischem Denken – kontextuelle Schlaglichter
Die eugenische Grundidee, so wie sie Francis Galton in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts vorgetragen hatte, skizzierte eine neue Gesellschaft, in der durch Verbesserung „menschlichen Materials“ soziale und medizinische Probleme überwunden werden könnten (Bloom 2008, 393). Eugenische Programme wiesen in vielen Staaten Europas und in Nordamerika eine beachtliche Bandbreite auf. Diese reichte von vorgeschlagenen Praktiken, welche die Entstehung „minderwertigen Lebens“ z.B. durch Empfängnisverhütung oder Sterilisierung verhindern sollte, über Praktiken, die auf die Hervorbringung „besseren Lebens“ durch „genetisch hochwertige“ Paare zielten, bis hin zu Euthanasie-Praktiken, die „unwertes Leben“ beenden sollten (Lemke 2014, 10). In den nach dem Ersten Weltkrieg durch soziale Unsicherheiten und weit verbreiteter Krisenwahrnehmungen gekennzeichneten europäischen Ländern war Dekadenz als literarisches Narrativ mit Strategien der Abwertung, Umwertung und Ambiguierung gegenüber der vorgefundenen Kultur als „epochales Diskursphänomen“ weit verbreitet (Pross 2013, 25 ff.).Schulbücher und Handreichungen für Lehrpersonen zum Thema Vererbungslehre und Rassenhygiene aus Deutschland entfachten in der deutschsprachigen Schweiz die Frage, wie die wissenschaftlich fundierte Grundlage der Vererbungslehre „von den geschickt darauf gebauten, tendenziös behandelten, Rassenfragen auseinanderzuhalten“ sei (Hoffmann-Ocon 2013) – wissenschaftstheoretisch gesprochen ging es um das Problem, wie der Bereich der „objektiven Basis“ identifiziert und von vagen Vermutungen abgrenzt werden könne (Daston/Galison 2007, 194).
Rezeption und Reformulierung von Eugenik und Vererbungslehre in Lehrerzeitschriften
Um sich dem Diskursfeld und der Frage nach den dominierenden Deutungsmustern von Sozialtechnologie, Eugenik und Vererbungslehre im schulischen Kontext zu nähern, wird ein Korpus aus Beiträgen von in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts bedeutsamen deutschen und deutschschweizerischen pädagogischen Zeitschriften gebildet, die sich an Volksschullehrpersonen richteten. Zur der Auswahl zählen vor allem die traditionsreiche Zeitschrift „Die Deutsche Schule“, die „Schweizerische Lehrerzeitung“, die katholisch orientierte „Schweizer Schule“ und das pietistisch ausgerichtete „Schweizerische Evangelische Schulblatt“.
„Die Deutsche Schule“ – Wandel zum Publikationsorgan für rassenwissenschaftliche Vererbungslehre
Auch wenn einige Beiträge – etwa aus den 1920er Jahren – eine gewisse geistige Nähe zur Idee eines Volkskörpers bekundeten oder von einem der Eugenik affinen Gedanken erfasst waren (z.B. Tumlirz 1929), blieben diese bis zur NS-Zeit eher eine Randerscheinung. Mit Beginn der NS-Phase wurde die Zeitschrift als Publikationsfeld von Dozierenden der neu eingerichteten „Hochschulen für Lehrerbildung“ (HfL) entdeckt. Während die Curricula dieser Hochschulen auch auf Themen wie Rassenkunde zielten, nutzten Lehrende die Zeitschrift für die Inszenierung eugenischer Unterrichtskonzeptionen zur „Aufartung“. Die ideologische Perspektive folgte einem Prozess der Biologisierung des Sozialen (z.B. Brohmer 1933). Es lohnt sich, die rein inhaltliche Situierung einer Lehrerzeitschrift zu hinterfragen und die Themenauswahl nicht nur von der Seite wissenschaftlicher Disziplinen, sondern ebenso von der redaktionellen Dimension her zu sehen. Diese zeigt anhand der Lehrerzeitschrift, dass Ende 1932, also noch vor der NS-Zeit, der langjährige Schriftleiter sein Amt resigniert und verbittert niederlegte. Daraus resultierte, dass es einer „Gleichschaltung“ der Zeitschrift 1933 nicht mehr bedurfte. Der neue Schriftleiter konnte diese als offizielles Organ des Nationalsozialistischen Lehrerbundes (NSLB) weiterführen und an die NS-Ideologie anschlussfähig machen(Hoffmann-Ocon 2009,12).
„Schweizer Schule“ – Kritik der Verabsolutierung der Gemeinschaft und das Prinzip der Freiwilligkeit bei eugenischen Massnahmen
In der katholischen Zeitschrift „Schweizer Schule“ wurden Themen der Vererbungslehre zunächst im Fluchtpunkt des erziehungstheoretischen Anlage-Umwelt-Konflikts aufgegriffen, später mit dem Versuch, eine Verhältnisbestimmung zwischen Individuum und Gemeinschaft zu erzielen (Emmenegger 1939, 409). Mit Blick auf die Enzyklika Casti Connubii von 1930 des Papstes Pius XI, welche sich mit den Forderungen der eugenischen Bewegung auseinandersetzte, erschienen interventionistische Absichten hinsichtlich Einzelpersonen aus der Perspektive einer „Volkskörper“-Gesundheit zu rigide (Schönenberger 1940, 803). Durch das Prisma katholischer Pädagogik wurde der Volkskörper als Ausdruck eines Kollektivismus betrachtet, der soziale Differenzen durch die – als falsch erachtete – Koppelung von Pathologisierung und Pönalisierung hervorbrachte. Das entscheidende Argument gegen eine umstandslose durch den „Volkskörpergedanken“ vereinnahmte „negative Eugenik“ war, dass sowohl Freiwilligkeit als auch die Nichtaufgabe des Individuums wichtige ideologische Unterfütterungen im katholischen Milieu bleiben sollten (Bürkli 1940, 767; Pittet 1942, 23).
Schweizerisches Evangelisches Schulblatt – die Fürsorge der Anormalen und der Mensch als Material?
Die Betonung und Begründung des Praxisfeldes für Heilpädagogen und Lehrpersonen von „Anormalen und Geistesschwachen“ fiel im Evangelischen Schulblatt stärker ins Gewicht als bei der katholischen Fachzeitschrift. Zu Beginn der 1930er Jahre kamen im Evangelischen Schulblatt Mediziner zu Wort, die versuchten, das Spannungsfeld zwischen an genetischen Gesetzmässigkeiten und sozialer Umwelt orientierten Anschauungen‚ zusammen zu zwingen’: Demnach seien sowohl Anlage als auch Milieu am Zustandekommen der Individualität beteiligt und das, was im Erbgut fehle, könne durch Selbstschulung und Erziehung von aussen nachgeholt werden (Maag 1932, 396). Im Evangelischen Schulblatt störten sich Autoren am eugenischen und rassenhygienischen Blick und stellten sich gegen die in Deutschland zu Beginn der 1930er Jahre von Exponenten der staatlichen Funktionselite forcierten Tendenz, fortschreitend kranke und nichterwerbsfähige Personen als „minderwertig“ zu kennzeichnen (Würgler 1933a; 85; 1933b, 121). In den darauf folgenden Jahren wurde die Entwicklung des deutschen Schulwesens mit der Übertonung des „Volkskörpers“ kritisch beäugt und interessanterweise die selbstverpflichtende Linie der katholischen Kirche einmal mehr bestätigt, Massnahmen der positiven Eugenik zu tolerieren, während diejenigen der negativen Eugenik auf Ablehnung stiessen ([M.L.] 1936, 33; Streckeisen 1944, 226).
Resümee
Die erste Hälfte des 20. Jahrhunderts, insbesondere die Zwischenkriegszeit, stand in einem krisenhaft akzentuierten Schnittpunkt sozialtechnologischer Neuerungen, die sich auch in Vorschlägen zur Eugenik und Vererbungslehre manifestierten. Durch die gesellschaftlichen Grunderfahrungen von Unsicherheit beherrschten Faszination und Irritation anlässlich des interdisziplinär zu erschliessenden Praxisfelds für eine neue Volksgemeinschaft den kulturellen Diskurs in Lehrerzeitschriften. In der Zeitschrift „Die Deutsche Schule“ profitierten die Diskursbeiträger, welche mit Topoi der Biologisierung des Sozialen einer „Aufartung des Volkskörpers“ zum Durchbruch verhelfen wollten, kurz vor der NS-Zeit von dem schlagartigen Autoritätsverlust der alten redaktionellen Elite. Insofern erhärtet sich für das traditionsreiche Blatt die Diskontinuitätsthese.
Sowohl in der katholisch orientierten „Schweizer Schule“ als auch im „Evangelischen Schulblatt“ stiessen lediglich sozialtechnologische Vorschläge einer sog. positiven Eugenik auf Zustimmung. Diese Positionsübereinstimmung zwischen den Konfessionen kann in einer ersten Lesart als verbindendes, interdependentes und teilweise sogar intertextuelles Konzept zwischen den Zeitschriften verstanden werden. Der von den Protagonisten der Eugenik geforderte Punkt, den „auslesenden Blick“, das „Durchgehen des Körpers“ (Foucault 2003, 247) bei sich und seinen (Mit-)Schülern zu praktizieren, wurde als subtile Technologie nur halbherzig von den Autoren der „Schweizer Schule“ und des „Evangelischen Schulblattes“ aufgegriffen. Damit ist eine restlose Ankoppelung der Schule – wenn man die Debatten zur Grundlage nimmt – an die Forderungen der Eugenik nicht zustande gekommen. Zwar kommt in den Diskursen in den Zeitschriften deutlich zum Ausdruck, dass die Schule sich zum „Übermittlungsagenten“ des eugenischen Wissens machte, aber sich nicht auf die blosse Transmissionsriemen-Funktion reduzieren liess (Foucault 2003, 336).
Translation - Czech „Biologizace myšlení“ – Pojednání v německých a švýcarských učitelských časopisech z první poloviny 20. století věnovaná společenské technologii1, eugenice a nauce o dědičnosti
Andreas Hoffmann-Ocon
Ve své přednášce zaměřím pozornost na vznik totalitárního myšlení v oblasti výchovy a vzdělávání v období už před druhou světovou válkou. Představy z přelomu 19. a 20. století o „nové společnosti“, v tehdejší terminologii často označované jako „tělo národa“, je možno na jedné straně interpretovat jako pokusy o „modernizaci života“. Na straně druhé se tyto představy stejně často stávaly impulzem ke vzniku výchovných a vzdělávacích koncepcí založených na biologizaci a determinaci člověka, které se v meziválečné Evropě s úspěchem prosadily. Rozpravy a plány k vypěstování „zdravého lidského materiálu“ byly svého času v nejširších skupinách obyvatelstva vnímány jako prvek zvědečťování a racionalizace rozhodovacích politických procesů. A především došlo k „objevení“ eugeniky jako interdisciplinárního pole pro výzkum a praxi, výhledově slibujícího společenství národa bez úchylných jedinců (Blom 2008, 393; Geulen 2007, 91).
V následujících krocích se pokusím objasnit převládající interpretační vzory v článcích z německých a švýcarských pedagogických časopisů první poloviny 20. století, zaměřených na témata společenská technologie, eugenika a nauka o dědičnosti. Ve středu zájmu nebude v takové míře podrobné srovnávání jednotlivých článků, jako spíše argumentáře a klišé, krystalizující z příspěvků do zkoumaných časopisů (Landwehr 2008, 119 a další). Významným faktorem byl sám výběr autorů statí pro učitelské časopisy jako součást diskusní elity k produkci a šíření pedagogického, školsky relevantního vědění (Schwab-Trapp 2006, 274). Do přezkoumání jsou zahrnuty nejenom spíše konfesně neutrální, ale i konfesně determinované pedagogické časopisy.
Pojem společenská technologie zde označuje nadřazený teoretický rámec, poukazující na historický pokus časově zasazený mezi první světovou válku a raně poválečné období: Snahu „vyřešit důsledky moderní doby cestou opětovné stabilizace společenských vztahů ve formě společenství, s cílem odvrátit domněle hrozící dezintegraci společnosti“ (Etzemüller 2010, 2). Na tomto pozadí je za prvé nutno vyjasnit otázku, jak eugenické vědění založené na učení o dědičnosti prosakovalo do časopisových diskusí pedagogiky orientované na praxi pro učitele. Za druhé, je třeba znovu se vrátit k problematice a perspektivám vědecko-výchovné a historické vzdělávací literatury, řídícím se interpretační linií, která vycházela ze shodného stanoviska, že v Německu po roce 1933 se „prakticky ze dne na den [rozvinul] ‚rasově pedagogický diskurz“ (Harten/Neirich/Schwerendt 2006, IV). Jürgen Osterhammel jako historik např. výstižně uvádí, že rasový diskurz na přelomu 19. a 20. století dokonce zahrnoval části politické „levice“, a to mohlo nalézt výraz v eugenice socialistické povahy (Osterhammel 2009, 1214).
Formování eugenického proudu a splynutí se společensko-technologickým myšlením – významné kontextuální otázky
Základní myšlenka eugeniky, jak ji ve druhé polovině 19. století přednesl Francis Galton, nastínila novou společnost, v níž se zlepšením „lidského materiálu“ podaří nalézt řešení na sociální a zdravotní problémy (Bloom 2008, 393). V řadě evropských a severoamerických zemí vykazovaly eugenické programy pozoruhodnou šíři záběru. Jejich rozsah sahal od navrhovaných praktik, jejichž cílem bylo zabránit vzniku „podřadného života“ např. ochranou proti početí anebo sterilizací, přes praktiky zaměřené na vytvoření „lepšího života“ prostřednictvím „geneticky zvýhodněných“ párů, až po praktiky eutanazie, které měly „nehodnotný život“ ukončit (Lemke 2014, 10). V evropských zemích poznamenaných po první světové válce sociálními nejistotami a značně rozšířenou percepcí krize, zaznamenala silný vzestup dekadence coby literární narativ se strategiemi pohrdání, přehodnocování a dvouznačného postoje vůči tehdejší kultuře jako „epochální diskurzní fenomén“ (Pross 2013, 25 ff.). Učebnice a pokyny pro učitele k otázkám nauky o dědičnosti a rasové hygieny přicházející z Německa rozpoutaly v německy mluvící části Švýcarska otázku, jak oddělit vědecky fundovaný základ nauky o dědičnosti od „nad ní obratně postavenými a tendenčně zpracovávanými rasovými otázkami“ (Hoffmann-Ocon 2013). V teoreticko-vědní rovině šlo o problém, jak identifikovat oblast „objektivního základu“ a jak ho vymezit proti vágním dohadům (Daston/Galison 2007, 194).
Přijímání eugeniky a nauky o dědičnosti v učitelských časopisech a jejich nová formulace
Pro přiblížení diskurzní oblasti a otázky o převládajících interpretačních vzorech společenské technologie, eugeniky a nauky o dědičnosti v školském kontextu byl vytvořen korpus příspěvků do významných německých a německy psaných švýcarských pedagogických časopisů z první poloviny 20. století, zaměřených na učitele základních škol. Do výběru byl zařazen především tradiční časopis „Die Deutsche Schule“, „Schweizerische Lehrerzeitung“, katolicky orientovaný časopis „Schweizer Schule“ a pietisticky orientovaný list „Schweizerisches Evangelisches Schulblatt“.
„Die Deutsche Schule“ – přeměna v publikační orgán pro rasově vědeckou nauku o dědičnosti
Ačkoli některé příspěvky např. z dvacátých let 20. století jevily určitou duševní blízkost ideji těla národa, případně byly myšlenkově spřízněny s eugenikou (např. Tumlirz 1929), až do nástupu národního socialismu zůstávaly spíše marginálním jevem. S počátkem období NS objevili časopis jako pole k publikování vysokoškolští pedagogové působící na nově zřizovaných „Vysokých školách pro vzdělávání učitelů“ (HfL). Zatímco studijní programy těchto vysokých škol byly namířeny také na témata jako nauka o rasách, využívali učitelé časopis pro inscenaci eugenických výukových koncepcí k „Aufartung“ - zlepšení [lidského] druhu. Ideologické hledisko se řídilo procesem biologizace v sociální rovině (např. Brohmer 1933). Zde stojí za to přezkoumat obsahové zaměření učitelského časopisu a výběr témat nejenom z pohledu vědních disciplín, ale i v jeho redakční dimenzi. V případě časopisu „Die Deutsche Schule“ se ukazuje, že jeho dlouhodobý vedoucí redaktor koncem r. 1932, tedy ještě před obdobím NS rezignoval a svůj úřad roztrpčeně složil. „Normalizace“ časopisu v roce 1933 už proto nebyla nutná. Nový šéfredaktor mohl časopis vést dál jako oficiální orgán Národně socialistického svazu učitelů (NSLB) a zajistit jeho způsobilost k přijetí národně socialistické ideologie (Hoffmann-Ocon 2009,12).
„Schweizer Schule“ – Kritika absolutizace společenství a princip dobrovolnosti eugenických opatření
V katolickém časopisu „Schweizer Schule“ byla témata nauky o dědičnosti podchycena nejprve v úběžníku teoreticko-výchovného konfliktu mezi genetickou výbavou a okolním prostředím, později v pokusu definovat vztahy mezi jednotlivcem a společenstvím (Emmenegger 1939, 409). Ve světle encykliky Casti connubii3 vyhlášené papežem Piem XI. v roce 1930, který se v ní zabýval požadavky eugenického hnutí, se intervencionistické úmysly týkající se jednotlivců z hlediska zdraví „těla národa“ jevily jako příliš rigidní (Schönenberger 1940, 803). Viděno přes prizma katolické pedagogiky bylo tělo národa spatřováno jako výraz kolektivismu, který v důsledku propojení patologizace a penalizace, jež bylo shledáváno nesprávným, vedl k sociálním rozdílům. Rozhodujícím argumentem proti přímočaré a „ideou těla národa“ přisvojené „negativní eugenice“ bylo, že jak dobrovolnost, tak i možnost sebeurčení jednotlivce měly v katolickém prostředí nadále existovat jako významné ideologické stavy podvyživenosti4 (Bürkli 1940, 767; Pittet 1942, 23).
Schweizerisches Evangelisches Schulblatt – péče o anormální jedince a člověk jako materiál?
Zdůraznění a zdůvodnění pole působnosti pro učitele zvláštních škol a učitele „anormálních a slabomyslných jedinců“ získalo v evangelickém školním listu větší váhu než v katolickém odborném časopise. Počátkem třicátých let 20. století se v evangelickém školním listu dostali ke slovu lékaři, kteří se pokusili násilně sloučit názorovou orientaci na legalitu genetických přístupů s orientací na společenské prostředí: Na vzniku individuality jedince se podle toho mají podílet jak jeho dispozice, tak i prostředí, a co v jeho genomu chybí, má být doplnitelné vlastním učením a výchovou zvenčí (Maag 1932, 396). Přispěvatelům evangelického školního listu eugenický a rasově hygienický náhled vadil a postavili se proti tendenci, jakou na počátku 30. let prosazovali v Německu čelní představitelé státní funkcionářské elity – označovat těžce nemocné a výdělečně neschopné jedince za „podřadné“ (Würgler 1933a; 85; 1933b, 121). Vývoj německého školství následujících let, kde „tělo národa“ přehlušilo vše ostatní, se stal předmětem kritického sledování. A co je zajímavé, sebezavazující linie katolické církve znovu potvrdila svou toleranci k opatřením pozitivní eugeniky, zatímco metody negativní eugeniky v ní narazily na odmítavé stanovisko ([M.L.] 1936, 33; Streckeisen 1944, 226).
Závěrem
První polovina dvacátého století a zejména meziválečné období se ocitla v krizí akcentovaném průsečíku společensko-technologických inovací, které nalezly výraz také v podnětech k eugenice a k nauce o dědičnosti. V prostředí nejistoty plynoucí ze zásadních společenských zkušeností a v souvislosti s interdisciplinárním polem praktické působnosti pro nové národní společenství zavládlo v kulturním diskurzu v učitelských časopisech okouzlení a podrážděnost. V „Die Deutsche Schule“ profitovali ti diskusní přispěvatelé, kteří se pomocí klišé biologizace společnosti snažili přispět k prosazení „Aufartung des Volkskörpers“ neboli zlepšení těla národa krátce před obdobím NS a před strmým pádem autority staré redakční elity. Vzniklá diskontinuita v zavedeném listu se tak ještě utvrdila.
Jak v katolicky orientovaném „Schweizer Schule“ tak i v „Evangelisches Schulblatt“ nalezly souhlasnou odezvu jen společensky-technologické návrhy tzv. pozitivní eugeniky. Tuto mezikonfesní názorovou jednotu lze na první pohled chápat jako závaznou, interdependentní a částečně dokonce intertextuální koncepci mezi časopisy. Požadavku praktikovat u sebe sama a svých (spolu)žáků „výběrový pohled“ a „pronikání těla“ (Foucault 2003, 247), prosazovanému protagonisty eugeniky, věnovali autoři v časopisech „Schweizer Schule“ a „Evangelisches Schulblatt“ pouze vlažnou pozornost. A budeme-li brát tyto debaty za základ, k úplnému připojení školy k požadavkům eugeniky tak nedošlo. Z diskurzů v časopisech sice jasně plyne, že škola ze sebe učinila „zprostředkovatele“ eugenického vědění, nenechala se však zredukovat na pouhý nástroj moci (Foucault 2003, 336).
More
Less
Translation education
Master's degree - Translatology at Charles University in Prague
Experience
Years of experience: 33. Registered at ProZ.com: Aug 2005.
Czech to Spanish (Translatology at Charles University in Prague) Spanish to Czech (Translatology at Charles University in Prague) Czech to German (Goethe Institut in Prag) German to Czech (Goethe Institut in Prag)